Politická špína - Justiční mafie - část 3 |
Napsal uživatel Petr Kulík |
Úterý, 27 Září 2011 00:00 |
Američtí diplomaté popisují v tajné depeši z roku 2008 nelichotivý stav české justice. S čím se jim svěřili její vrcholní představitelé?
Američtí diplomaté v ní vycházejí i z důvěrných rozhovorů s několika důležitými postavami české justice. Včetně předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského, šéfa Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxy, předsedkyně Nejvyššího soudu (NS) Ivy Brožové nebo soudce Vojtěcha Cepla. Vedle známých informací v nich zaznělo i několik zajímavých postřehů a souvislostí. „Špatná směs“ politiky a justicePrvním zásadním problémem, o němž se depše z Prahy zmiňuje, je „špatná směs“ politiky a justice. Jako příklad uvádí tehdy aktuální případ někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. Vyšetřování jeho údajného úplatkářství bylo díky zásahu bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké přeloženo z původního Přerova do Jihlavy, kde bylo trestní stíhání záhy zastaveno. Čeští politici si uvědomili, že fungující systém justice pro ně může být ,nepohodlný‘Zpráva zmiňuje i to, že Renata Vesecká tehdy z funkce odvolala několik vysoce postavených úředníků, kteří chtěli Čunkův případ dostat k soudu. A že spor mezi představiteli justice navíc vyústil v několik dalších soudních sporů. „Vyšetřování Čunkova případu a související kauzy i nadále vnášejí napětí do vlády Mirka Topolánka. Na nedávném setkání s velvyslancem Graberem (Richard Graber byl velvyslancem v ČR v letech 2006 až 2009 – pozn. red.) prohlásil předseda NSS Josef Baxa, že čeští politici si uvědomili, že fungující systém justice pro ně může být ,nepohodlný‘. A proto ,se nyní soustředí na změny, které by jim umožnily do systému zasahovat‘, aby dosáhli žádoucích výsledků,“ tlumočili američtí diplomaté Baxův názor. Rozkol v Ústavním souduDále zmiňují spor prezidenta Václava Klause a předsedkyně NS Ivy Brožové o její odvolání v roce 2006. To Iva Brožová nakonec úspěšně zpochybnila u Ústavního soudu a do funkce se mohla vrátit. Iva Brožová k tomu americkým diplomatům prý řekla: „Je dobře, že se justice utkala s politickou mocí u soudu a že Ústavní soud byl schopen expanzi moci výkonné omezit.“ O sporu prezidenta se soudkyní mluvil s představiteli americké ambasády v Praze také šéf ÚS Pavel Rychetský. A řekl pozoruhodnou věc: pře mezi Klausem a Brožovou prý způsobila vážný rozkol mezi soudci ÚS a toto rozdělení „přetrvává“. Vzniklá averze mohla mít podle amerických diplomatů dopad na způsob, jakým ústavní soudci v té době rozhodovali o „politicky kontroverzních případech“, například o zákonech týkající se sociální reformy. Místopředsedkyně ÚS Eliška Wagnerová prý připustila, že některá rozhodnutí Ústavního soudu v té době byla charakterizována ani ne tak ryzí právní argumentací a snahou nalézt konsenzus mezi soudci, jako spíš tím, že většina soudců prostě bez hlubších právních debat „převálcovala“ menšinu. Komunističtí soudciZpráva se také dotýká silného zastoupení komunistické generace v akademické obci a mezi soudci: „Třebaže hodně soudců s vazbami na komunistickou stranu bylo ze svých funkcí odvoláno, řada jich v křeslech zůstává převážně z nutnosti. Reformy a překotně se měnící podnikatelské prostředí devadesátých let měly za následek vznik mnoha nových právních sporů, které nebyl soudní systém schopen řešit. Nedostatek soudců se postupně vyřešil postupným přijímáním nových přírůstků. Řada těchto soudců, kteří byli do profese rychle uvedeni, byla ale na novou práci špatně připravena.“ Hlavními problémy mladých soudců a právníků jsou nedostatek kvalitního vzdělání, profesionality a mezilidských dovedností„Hlavními problémy mladých soudců a právníků jsou nedostatek kvalitního vzdělání, profesionality a mezilidských dovedností. Nová generace právníků je na svou práci špatně připravená,“ cituje v této souvislosti depeše jednoho z nejvlivnějších právníků v Česku Pavla Rychetského. Částečně za to může i složení profesorských sborů na právnických fakultách v Česku, jejichž většinu tvoří profesoři, kteří svou akademickou hodnost získali před rokem 1989. Překážku pro novou generaci právníků vidí zkušení lidé z vrcholu soudní pyramidy i ve velmi malých vyhlídkách na kariérní postup, a to kvůli „zabetonování“ starších soudců v systému a jejich neochotě odejít předčasně do penze. „Kdyby se penze soudců zvýšily minimálně o 40 procent, staří soudci by byli ochotní odejít a uvolnit místo mladší generaci,“ přišla podle amerických diplomatů s účinnou, byť značně nepravděpodobnou „kúrou“ Iva Brožová. Pospíšil? Bojí se o budoucnostRozboru diplomatů neunikl ani ministr spravedlnosti, tehdy Jiří Pospíšil. Jeho pozice byla s odvoláním na soudce Cepla „problematická“, a to vzhledem k jeho postavení v justičním systému. Depeše se dotýká hlavně vlivu ministerstva na jmenování a odvolávání státních zástupců a také faktu, že „soudce a státní zástupce ministerstvo spravedlnosti platí“ (což není úplně přesné, ministerstvo spravedlnosti rozhoduje o rozpočtech soudů a státních zastupitelství – pozn. red.). I to ale podle Vojtěcha Cepla zpochybňuje nezávislost soudní moci. Lenka Bradáčová, šéfka Unie státních zástupců, zase ve zprávě zmínila všeobecně známou dlouholetou snahu soudců o zřízení samosprávného orgánu; dosud neúspěšnou. Při snaze zavádět reformy prý transparentnost a nezávislost soudů v Pospíšilově seznamu nefigurovala zrovna vysokoTehdejšího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila hodnotí depeše rozporuplně. Na jednu se stranu se sice snažil zavádět reformy (hlavně v oblasti trestního, občanského a obchodního zákoníku), podle citovaných právníků ale „transparentnost a nezávislost soudů nefigurovala v Pospíšilově seznamu vysoko“. A reformy nebyly nijak dalekosáhlé. „Ministr Pospíšil nemá silnou podporu ve straně ani ve vládě. Během nedávného setkání s velvyslancem Graberem naznačil, že ve funkci nemusí vydržet dlouho. Třebaže se výměna členů vlády v blízké době nechystá, Pospíšilovy obavy o vlastní budoucnost mohou dále utlumit jeho schopnost a ochotu ke skutečně zásadním reformám,“ uzavírá depeše.
|
Aktualizováno Sobota, 24 Září 2011 15:09 |