Když andělé pláčou

Když andělé pláčou

Když andele placou, nevidis jejich slzy

Slozi sva bila kridla a schouli se

A placou

Nemaji kam utect

Když jsou naší strážní

Zavrou svoje oci a presto vidi vse

Jednim velkym okem

Když nam byli min nez 3

Znali jsme jejich jmena a hlas

A znali jejich zpev

Ted jsme ale dospeli a zapomeli jsme jak voni skutecnost a svetlo. Rikame si každý den, ze nejak bude. A ono opravdu bude,ale vždy jinak si prejem. Jinak nez cekame. Vždy je nejak a To se plizi podle nasich cinu za nami, s nami i vedle nas. Obcas nejaky andel zvedne kridla a sestoupi aby nas pohladil a v tu chvili To jde před nami a otevira nam oci.

Kdesi mala holcicka usina s placem ze kdosi na ni zapomel. A on pak prijde v noci, opily. A bez studu. A kdesi jiné dite se slzami spi, ze kdosi zapomel a on prijde v noci, potichu otevre jeji pokoj a zlehka ji polibi a pohladi. A andel zvedl kridla.

A naší andele starnou jako my a když se hadas a zsednou tve oci zlosti, tak kridla andelu zabarvi se sede a jsou tezci jak olovo, ani letat nemohou a moc je to tizi. V tu chvili andel alespon mi svaze ruce a ucini me nehybnym.Tak jako kamen , skala nad kterou se clovek ustrne a zastavi svou zlobu.

I kameny mají svůj život ac plyne nekonecne pomalu. A lide umi cist z jejich minulosti. Andele se smeji, kdysi pry to umel každý

A nekde umrelo male nehybne telicko o hladu, kdesi jinde ho někdo utyral a jinde zas se ani nestacilo narodit.

Kde jsou ti andele ? Kam zmizeli a kde jsou jejich kridla ? Kam schovali se a proc ?

Nikdy neutekli ani neodesli. Jsou zde. To jen nase ciny svazali jim ruce a nohy jim ztezkly pod tihou nasich osudů.  Nevine duse opusti telo nase a stanou se andelem.

A když male deti placou , jejich andele je objimaji, když lide se prou, andele mlci. Když lide se vrazdi, andele odchazeji. Jako nase duse s kridly krouzi kolem nasich zivotu

Jeden andel dlouho cekal az .. a často plakal ….

A když se Stalo, kridla rozvinul nad nami, a my jsme alespon na chvili vedeli ze…

Pak však ztezknul a plakal moc dlouho..

Jeden z tech andelu moc mel lasky pro Tebe. A proto ti moc zkousek prichystal. A Ty místo ocisteni, propadla jsi. A ten andel plakal tak moc a tak dlouho, a tiha ho tahla tak moc hluboko,,, ze v temnotu se zmenil. Tam oci  otevrel a strnul, Nemohl ti pomoci a nemohl ti dat sva kridla, ani obejmout,. Mohl se jen divat kam kraci tve kroky. A modlil se i v te temnote. Mnoho takovych v te temnote zmenilo se v demony. Kridla upadla jim a oci zmenily se v nicotu, hladovou a nenasytnou. Jen jejich srdce stále tluce s virou Virou andela

Když andele placou Nemaji kam utect

Jen se za nas modli

Když andele padnou Nemaji kam utect

Jen se za nas modli

Jen demoni jsou nenasytni pro sve slzy

Kocky pry jsou spojenim mezi nami a onim svetem, snad proto je mam ..  A když pridjou z niceho nic  a usadi se do klina vztahnou svoji tlapku k tobe Tehdy andelum je lepe a lehci jsou A když i když moc demonu tubylo a mezi nami ohen rozdelali Jeden andel plakal a pak před usnutim nase kocka  prisla za nami se pomazlit a pohladit

Každý ma svého andela, i ti stari A zalezi na nas zda jdou za nami, vedle nas ci před nami Ale každý se obcas zastavi a ustrne A srdce mu preskoci a když je mu nejhur tak …

V tu chvili clovek place ciste

V tu chvili Andele placou nad nami a za nas

Jako Jin a Jang naší duse plyne cas a mezi dnem a noci strida se zavoj A az zcervenaji mraky,i kridla andelu se rozvinou Jako mement kdy odpocinek andel hleda od všech krivd a skutku

Rano ci vecer, muz ci zena, dlouho ci brzo, daleko co blizko

A když se obejmem a ty places, placou i andele

Nad tim casem co měli slozena sva kridla a morem slz za nas

A kdyz mas nekdy divny pocit a chce se ti moc plakat

Jakoby tebou něco projelo a zachvejes se

To je tehdy

Když andele placou

Tuto báseň jsem napsal před 4 lety, když jsem přišel o syna