Kupčení se starými neuhrazenými pohledávkami ve výši desítek až stovek korun, kdy jsou po lidech i po několika letech prostřednictvím platebních rozkazů vyžadovány za uskutečněné právní kroky navíc tisíce korun, je podle České advokátní komory (ČAK) naprosto v pořádku.

Vyplývá to z obsáhlé a značně pobouřené reakce tajemníka ČAK Ladislava Kryma na článek Práva z 28. prosince Kupčení se složenkami už ohromuje i soudce.

Článek informoval o tom, že už i soudci odsuzují tyto praktiky, kdy překupníkům nejde ani tak o uhrazení původní drobné zaprášené pohledávky, ale v poměru k bagatelní částce o horentní odměny za právní kroky. Někteří soudci v této souvislosti otevřeně hovoří o cíleném ožebračování občanů.

„To, že si překupníci udělali z nakoupených pohledávek byznys, je normální stejně tak, jako jiní si udělali byznys ze stovek kilometrů nejdražších dálnic v Evropě, z těžby uhlí, výroby energií z obnovitelných zdrojů, dodávek vody, likvidace odpadu – takový už nynější svět je,“ tvrdí ve svém dopise tajemník ČAK Ladislav Krym.

Podle něj je v Češích „hluboce zakořeněn socialistický vztah k majetku druhých“. „Jezdíme zadarmo v tramvaji, telefonujeme na úkor zaměstnavatele, neplatíme složenky. Nejsme žádné zapomnětlivé babičky, jak článek navozuje. Jde o cílený program mnohých z nás,“ napsal Krym.

Kdo nectí zákon, připlatí si

Jak tajemník ČAK dále zdůraznil, ten, kdo nectí zákon, musí počítat s postihem, a „neplní-li závazky podle zákona nebo smluvně převzaté, nemůže počítat se shovívavostí a naopak musí počítat s tím, že si připlatí“.

Krym zpochybňuje, že tisíce lidí o drobné pohledávce léta skutečně nevěděly. A že mnohdy je i její samotný vznik (například u energetických firem nebo pojišťoven) přinejmenším sporný, ani to, že pokud by se tito drobní dlužníci o pohledávce dozvěděli, tak by ji nejspíš zaplatili.

Postupují proti  zdravému rozumu

Stává se přitom dosti často, že i když lidé společnosti, od níž odebírají třeba energii, oznámí novou adresu, na niž se přestěhovali, nedoplatek a následné upomínky jim přesto přijdou na adresu starou a oni se o tom vůbec nedozvědí. Firma pohledávku prodá za pár korun překupníkům a ti pak vyžadují po letech od dlužníka platebním rozkazem téměř sedm tisíc korun.

Advokátní komora přehlíží též fakt, že na tento způsob byznysu se zaměřili některé inkasní firmy a využívají toho, že soudy nemohou a ani nesmějí vznik pohledávky při vydávání platebního rozkazu detailně posuzovat. A tak lidem chodí dokonce i z pohledu soudního vymáhání promlčené stovkové složenky.

Advokátní komora se rovněž zostra pustila do prezidenta Soudcovské unie ČR Tomáše Lichovníka, který na kongresu právníků prohlásil, že „soudy už neslouží ani tak k naplňování spravedlnosti, ale ke generování zisků advokátům“, neboť soudy jsou návrhy na platební rozkazy kvůli směšným částkám doslova zahlceny.

Advokátní komora přitom reaguje až nyní, poté, co Lichovníkova slova připomnělo Právo. Ten je totiž vyslovil už loni v březnu na odborném setkání, kde byli zastoupeni i reprezentanti advokátů.

„Jestliže jsou soudy zavaleny desítkami tisíc žalob pro menší částky, znamená to, že nemůže jít o omylem nezaplacenou složenku či dluh člověka, který se přestěhoval, ale o systém neplacení. Pokud vydávání elektronických platebních rozkazů dělá soudům potíže, není to vinou advokátů,“ oponuje Krym.

„Nebráníme se popisování situací, které přinášejí soudcům práci tím, že advokáti podávají žaloby, což je jejich základní poslání, ale závěrům, že soudy se stávají generátorem zisků advokátů. Člověk by od soudců spíše očekával zvolání typu Krást se nemá, normální je platit své dluhy. Protože když lidé budou ctít zákon, nebudou mít soudci práci a advokáti nebudou mít zisky,“ je přesvědčen Krym.

Jak Krym zdůraznil, co soudy přiklepnou v řízení jako náhradu právního zastoupení, nepřiznávají ve skutečnosti advokátům, ale jejich klientům. Z toho by potom logicky vyplývalo, že nehorázné zisky z malých pohledávek jdou přímo překupníkům. Ti ale s advokáty a exekutory obvykle vytvářejí jednu velmi dobře kooperující síť.

Nehorázné odměny určuje stát

„Odměnu soudy nepřiznávají podle advokátního tarifu, který je v článku zmiňován, ale podle tzv. přísudkové vyhlášky vydané ministerstvem spravedlnosti. Tedy státem, nikoliv advokáty samými. Slova (prezidenta Soudcovské unie Tomáše Lichovníka – pozn. red.) o tom, že soudy díky tarifu generují zisky advokátů, proto nejsou pravdivá a nemohou být ani myšlena upřímně,“ ohrazuje se Krym.

Zamezit tomu, aby ona příslovečná zapomětlivá babička byla nucena doplácet tisíce korun na nákladech řízení, lze podle Kryma poměrně snadno drobnou úpravou v zákoně. Podle ní by se náhrada nákladů řízení za odměnu advokáta přiznávala pouze v těch případech, že byl dlužník o zaplacení před podáním žaloby písemně upomenut.

Jindřich Ginter, Právo

Zdroj: http://www.novinky.cz/finance/255310-nekdo-ma-byznys-z-drahych-dalnic-my-z-nezaplacenych-slozenek-haji-se-advokat.html

Je to nemorální byznys, rozhodl soud a zarazil vyplácení vymahačů

S inkasními firmami, vymáhajícími od dlužníků pokuty, se rozhodl bojovat Okresní soud v Ústí nad Labem. Přestal jim přiznávat náklady řízení pro advokáty, které bývají při tisícikorunové pokutě ve výši téměř 7000 korun. To je podle soudu nemorální a jde o pouhý byznys.

Společnosti podávají stížnosti k Ústavnímu soudu, ten už ale řadu z nich odmítl jako neopodstatněnou.

„Celostátně jde o miliardy, které jsou tahány z kapes dlužníků, kteří se již bez toho nacházejí na hranici chudoby, nebo i pod ní,“ řekl Právu ústecký soudce Jan Tichý.

Jako příklad uvádí, že když inkasní společnost nakoupí třicet tisíc pohledávek v nominální hodnotě 1015 korun, v každém vyhraném nalézacím řízení jí bude přiznána náhrada nákladů zastoupení advokátem ve výši 6600 korun, což dohromady činí 198 miliónů korun.

Od začátku se mi líbila argumentace ústeckých kolegů Tomáš Lichovník, prezident Soudcovské unie

Dalších více než sto miliónů může společnost získat v exekučním řízení. Podle Tichého tak svou investici při 30 procentech vymožených částek ztrojnásobí.

ÚS ústecké soudce podpořil

Proti rozhodnutí ústeckého soudu brojila společnost Bazcom, která u Ústavního soudu podala 163 stížností.Ústavní soud prvních 57 stížností spojil a o všech 27. prosince rozhodl tak, že je pro zjevnou neopodstatněnost odmítl.

Konstatoval, že neplatí teze, že odměna za zastupování advokátem v civilním řízení je sama o sobě a vždy nákladem potřebným k účelnému uplatňování nebo bránění práva.

To už ve svých rozhodnutích uváděli i ústečtí soudci, podle kterých není nutné, aby společnost najímala advokáta, když u ní advokát pracuje a navíc je vymáhání pohledávek jejím předmětem podnikání.

Rozhodnutí Ústavního soudu není sice nálezem, jenž by byl podle Ústavy České republiky všeobecně závazný pro všechny orgány a osoby, lze však podle něj předpokládat, že pilotní usnesení bude následováno i při rozhodování o ostatních obdobných ústavních stížnostech.

„Doufám, že i stěžovatelka upustí od podávání obdobných ústavních stížností a nezahltí Ústavní soud několika tisíci dalších podání, když nelze předpokládat, že by mohly být posouzeny jinak,“ uvedl generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.

Zájem jeví hodně kolegů

Podle Tichého bude nyní na ostatních soudech, jak se k věci postaví. „Už se ozývají kolegové z jiných soudů, kteří se zajímají o naše rozhodnutí. Jestli k tomu také přistoupí, to ale nevím,“ dodal Tichý.

Podle teplického soudce Miroslava Čapka jde hlavně o to, zda je podle zásad občanského zákoníku sankce přiměřená.

„Nejsem ten, který by se toho automaticky zastával, lidé nesmějí mít pocit, že jsou vlastně beztrestní. Počátkem všeho má být normálně zaplatit jízdenku, a když ne, tak pokutu,“ řekl Čapek Právu s tím, že soudci by měli rozhodovat hlavně podle toho, zda je výše náhrad k vymáhané pokutě přiměřená.

Rozhodnutí Ústavního soudu přivítal i prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.

„Od začátku se mi líbila argumentace ústeckých kolegů, že mají být přiznány náklady jen účelně vynaložené. Případů, kdy nejsou náklady přiznány, je po celé České republice více, odůvodnění se ale liší. Nyní Ústavní soud řekl, že cesta ústeckých soudců je správná, a doufám, že se rozšíří i na další soudy v České republice,“ dodal Lichovník.

Zdroj:  www.novinky.cz