Toulky s kytarou Minská open 2025

Minská open je vždy velká událost, kdy se v Brně uzavře ulice Minská pro dopravu a nejezdí ani autobusy ani šaliny a celá ulice se zaplní stánky,  hudební produkcí. Vloni jsem tam měl hrát na jednom podiu, ale byla obrovská bouřka a celý jsem promokl hned jak jsem vystoupil z autobusu na Minské, byl obrovský vítr a spousta stánku to sbalila. Letos naštěstí bylo krásné slunečné počasí.

Hráli jsme do 18 hod neveřejně a pak jsem se vypravil i s kytarou ne Minskou, kde jsem věděl, že potkám i známé.  Po cestě jsem se stavil u vietnamců na kočičku, protože jsem měl hlad a tak jsem si sedl na Minské na schody u kina Lucerna a baštil. Přede mnou byl autobus, ze kterého prodávali pivo a zněla skvělá hudba z US. Vedle mě si sedl nějaký mladý pár. Viděli, že mám klobouk a kytaru a ptali se zda budu hrát. Odpověděl jsem, že asi ano, že se uvidí a ptali se , co to jím dobrého, tak jsem řekl že kočičku od vietnamců a děsně se smáli, Prý si mě najdou.

Koupil jsem si z autobusu s hudbou pivo a pomalu jsem procházel ulicí kolem stánků- Bylo tam opět strašně moc lidí. Spousta obchodů měla otevřeno i po 19 hodině, protože to byl pro ně kšeft, kdy si lidé mohli něco koupit. V některých buticích dokonce nabízeli víno, lidé nakupovali i ve starožitnictví. Ale ve srovnání s minulými roky, bylo těch otevřených obchodů méně. Vonělo to různými dobrotami, co se nabíeli u stánků, a všude zněla nějaká hudba.  Z reproduktorů, zatím bohužel..

Ulice Minská začíná nahoře na kopci a je to docela prudký kopec a když jsem došel a scházel dolů tak jsem si v duchu říkal, že se mi pak nechce do toho kopce zase šplhat s kytarou ????)))) Pod kopcem u kapličky jsem potkal známé a ptali se , kdy a zda budu hrát, tak jsem jen řekl, že si to nejdříve k v klidu projdu kolem stánků, podívám se, co tam je a pak se stavím.

Kolegyně z divadla

Jdu tak ulicí a najednou jsem potkal Martu, kolegyni z muzikálového divadla Cantus Nova, s kterou jsem kdysi hrál v muzikále. Vzpomínali jsme trochu a říkal jsem, ž se snažíme s Romane Konůpkou dát dohromady a oživit opět náš muzikál Rebel, který jsme kdysi hrávali. Roman skládá muzikály a dělal muzikály pro Zelenkovou a další známé zpěváky. Bohužel sitace je složitá, protože bývalí členové muzikálu se moc nemají k nějaké akci a je vůbec problém se sejít, protože někteří mají angažmá v divadlech, někdo už se hudbou neživí a někdo je zas líný. A je také problém najít prostor na zkoušky a na konkurzy. Marta byla tehdy v tom muzikále moje herecká partnerka, já hrál soudce a ona soudcovou. Děsně jsem se tehdy bavil a zažil spoustu příhod během představeních a i během zkoušek. Tehdy jsem studoval veterinu, vedl jsem svou školu kung fu a dělal toho mrky a ještě jsem hrával divadlo.

Marta tvrdila, že muzikály už jsou zastaralé, že to dnes dělá kde kdo, ale říkal jsem, že když je skvělý nápad, tak to mlže prorazit a ten Rebel, co jsme hráli byl skvělý. A hlavně, že á osobně to chci také realizovat hlavně jako poctu panu Veteškovi, který byl skvělý hudebník a skladatel a ředitel divadla Cantus Nova. Marta prý hraje občas ještě s nějakou kapelou. Nechtěl jsem se příliš bavit na ulici a narušovat jejich program, tak jsem se s Martou a jejím přítelem rozloučil a šel dále.

Flašinetář

Dole pod kopcem stál nějaký flašinetář a znělo to moc krásně. Zastavil jsem u něj a poslouchal, lidé tleskali a dávali mu peníze do kasičky. Pak se ho vyptávali a všiml jsem si, že má nějaký divný přízvuk, Tvrdil, že je z Francie. Já na to, že také umíme francouzsky – Kchrafa žchrala tchrafu…. A to rozesmálo dav lidí před ním ????))))

Flašinetář povídal, že  flašinet má spoustu válečků a má na nich několik stovek skladeb, že je z Francie a hraje po celé Evropě. Moje česká francouzština lidi pobavila a tak jsme se tam bavili a smáli. Pak jsem vydal na konec ulice, kde bylo velké podium a hrála tam nějaká kapela. Nic moc, nějaký zpěvák, kterého jsem neznal a hrál vlastní songy a tvářil se, že je musí znát celá planeta.

U kapličky.

Doklapal jsem až ke kapličce pod kopce a tam jsem si dal pivo. A potkal jsem další známé a ti chtěli abych zahrál, tak jsme zpívali a bavili se. Přimotala se k nám nějaká hodně stará dáma, fialové vlasy, dle vzhgledu jí mohlo být tak 4500 let ????))))) a ta se na mě neustále tlačila a že mi kupí pivo  a že by má doma vzácného papouška a chtěla by mi ho ukázat????))))) A já na to, že bohužel nemůžu a že lidem nevěřím, protože nakonec by to dopadlo, že doma má nějakou starou anakondu a že tam by mě sežrala a moji přátelé už padali smíchy pod stůl. Já mám úctu ke stáří, opravdu mám, ale toto už se nedalo a nemohl jsem zastavit mojí recesistickou komediantskou povahu a musel jsem to říct ????)))  Ale hodně to rozveselilo i okolní stoly, co to slyšeli.

Pak tam začala hrát z reproduktoru nějaká hudba a tak jsem přestal hrát a přesunul se jinam. Podíval jsem se na ten ohromný kopec a řekl si, že mě tam nikdo nedostane, že by mě to skolilo a že se na to musím alespoň posilnit. Poblíž té kapličky bylo řeznictví a tam dělávali vynikající řízky, jednou jsem si je u nich koupil a byly skvělé měkké a šťavnaté.  Tak jsem si letos koupil rovnou dva řízky. Ale byly samá flaksa a to mě dost naštvalo. Žvejkal jsem tam ty řízky a měl jsem chuť jim je hodit na hlavu. Ale najednou ke mně přišli nějací dva kluci a jestli se se mnou můžou vyfotit. Ptal jsem se proč a oni, že prý vypadám přesně jako jedna postava z nějaké PC hry. A to mě rozesmálo. Není to náhodou ta z Noční můry z Elmstreet? ????))))) Udělali si se mnou foto a já dožvýkal  šlacho-řízek. A vydal jsem se do kopce.

V půli kopce mi ztěžkly nohy a zabalil jsem to. Tak tohle ne. Budu muset zůstat tady a počkat tady jestli mě zas nějaká kočka vytáhne na kopec, jako vloni ????))))) Seděl jsem tam, zapíjel šlachy z řízku pivem a pozoroval jsem ty davy lidí, co tam procházeli.

A musím konstatovat, jak šeredně se zhoršila doba a jak se lidé už dnes neumí bavit, Spousta lidí se tam šla jen ukázat a bylo to vidět na jejich projevech, jak se jen naparují. Neumí se bavit a nezastaví se u nikoho na kus řeči, prostě se jdou jen promenádovat. Ale jedna skupina lidí tam vynikala – ukáčka. Skupiny ukáček co vyřvávali co nejvíc nahlas rusky aby je bylo co nejvíc slyšet, namachrovaní. Mladé náctileté ukáčka děti, co tam vyřvávali rusky do telefonu a opět co nejvíc nahlas, aby je bylo co nejvíc slyšet. To je jejich provokativní národní zvyk asi provokovat, vyvolávat konflikty a tvářit se jako nadlidi. Místo aby projevili pokoru a vděk, že jsme jim tu nabídli azyl a že tu žijí zadarmo na úkor našich lidí a našich peněz. Místo aby se chovali trochu nenápadně, protož vědí, že už je tady většina lidí nesnáší za jejich kriminalitu a jejich otřesné chování.

Do kopce se mi nechtělo, a tak jsem zas slezl na rovinku a z dáli zněla nějaká známá hudba. Nějaká slovenská kapela tam hráli Queen a velmi dobře. Lidé byli nadšení a tleskali.   Potřeboval jsem si odckočit na WC, ale s kytarou a batůžkem bych se do WC budky nevešel a hledal jsem nějakou postranní uličku. Ale všude stáli policajti a tak abych se kryl, tak jsem k jednomu došel a ptal se – Soory, ale kde si můžu odskočit na malou… s kytarou se do budky nevejdu… Díval se na mě a usmíval se a říkal, že mám dojít na konec ulice a někam do křoví. No nechtěl jsem dostat pokutu, protože tam to nějak moc dobře hlídali ????)))) pak jsem si opět sedl a užíval si hudby. Vedle mě sedělo asi 5 ženských, blízko u mě, že jsem nemohl neslyšet,  čem se baví. A bylo to o pomlouvání chlapů, jakž jsou hrozný apod.  nechápu, že se ty baby tam slezou a pomlouvají, místo aby si užili hudbu a bavili se s někým třeba o něčem zajímavém. Ale to je problém dnešní doby – lidé se už neumí bavit a místo toho chodí skupinky, které se tváří, že jsou středem vesmíru, přijdou na nějaký koncert  který je vůbec nezajímá a jen tam řeší své primitivní záležitosti, nechápu proč tam tedy chodí a ještě se tváří že je to koncert a lidi kolem obtěžují.

S Monikou

Kolem 11 večer mi volala Monika, kamarádka houslistka, že by se tam došla podívat. Tak jsme se tam sešli u kapel, co hráli Queens.  Kapela dohrála a vydali jsme se a místo, kde je nějaká další zábava. A opět jsem musel do kopce ????))))) A došli jsme ke stánku radia Krokodýl, kde hrála hudba z repráků a lidi tam tancovali na ulici. Hurá, alespoň si můžu odpočinout a dát si pivo ????)))) Byl jsem rád, že ten kopec nemusím vylézt na jeden zátah ????)) a tak jsme s Monikou povídali o hudbě a posloiáchali muziku. Pak to skončilo a lidé tam zůstali. Hledali nějakou další zábavu.

A proto jsem vytáhl kytaru a začal hrát. Nějací lidí se k nám přidali a zpívali s námi. Pak se tam zjevila nějaká vopica. No vypadala jako člověk, vůbec nebylo poznat jestli je to samec a nebo samice a dělala tam stojky na rukách a pořád chtěla abych jí zahrál nějakou písničku, ale vždy takovou, kterou jsem neznal… Myslím, že v tu chvíli si i lidi kolem uvědomili fakt, že člověk opravdu pochází z opice, když viděli tuhle jak tam dělá stojky a přemety ????)))))).  A já si říkal, co se to děje, to mají v Zoo nové cvičitelky, co učí vopice chodit mezi lidi , oblékat se a zpívat ? ????))))

Ano, mám rád scifi trilogii filmů Planeta opic a vím, že vopice  vopičáci jsou často o dost inteligentnější než lidi, ale že by to už začalo a je to nějaká nová úchylka evoluce, že oblečené vopice tancují na ulici? ????)))) No každopádně to zjevení bylo zajímavé a lidé na ní, nebo něho  koukali jak na zjevení ????))))

Když jsme dohrál, vydali jsme se s Monikou jinam a dole pod kopcem zněla další hudba, tak jsme šli tam. Zpíval božský Kája a toho mám rád. Ale sotva jsme tam došli tak se objevily švestky a abychom se rozešli, že už je konec. Ale nikomu se pryč nechtělo. Postávali jsme tam až k nám přišla jedna švestka a tvrdě, že prý máme jít domů a opustit prostor. A to mě teda zarazilo.

Moment, jak opustit prostor, jak jít domů?? Jsme ve svobodné zemi, máme svobodu pohybu a nikdo nemá právo nám nakazovat kam máme jít a abychom šli domů. Na ulici máme právo se pohybovat svobodně a volně a toto je veřejná ulice a veřejná akce a ne soukromý pozemek… to jsem říkal tomu policajtovi, co si hrál na děsně důležitého. Ale měl opět kecy  tom že musíme opustit prostor. Tak jsem mu jasně řekl, že to není ok, protože to už hraničí s omezováním osobní svobody a na to nemá právo. Našstěstí se to Monika snažila nějak zjemnit, že prý je to asi soukromá akce. A stejně už muzika dohrála a půjdeme jinam. Ale nedalo mi to, to si přece žádná švestka nesmí dovolit, takto vykazovat lidi a posílat je domů- A a tak jsem k němu došel a říkám, že se mi to nelibí a napadl mě v tu chvíli vtip, a zeptal jsem se ho, jestli ví, jak policajti sází brambory… - vykopou jámu, vysypou tam pytel brambor, pak vytáhnou pendrek a křičí-jménem zákona  ROZEJDĚTE SE!!!  No naštěstí se policajt vtipu zasmál a my taky a šli jsme radši dál.

Všude už se končilo, protože byly 2 hodiny ráno a vydali jsme se na cestu, že zajdeme ještě do Leče. A já se podíval na ten dlouhý a strmý kopec a málem jsem padl????)))))  Vůbec jsem nevěděl, jak tam mám vylézt a jak to zvládnout ????)))) Pachtil jsem se nahoru a po cestě nás potkávali lidi a děkovali, že prý jsem skvělý muzikant….  Povídám Monice, že vloni mě do kopce vytáhla nějaká očka, která mě tam sbalila a Monika, že mě taky vtáhne, pokud chci. Ale to nebylo potřeba a jak by to vypadalo prcek Monika tahá do kopce čahouna jako já ????)))))))  A říkám Monice, že ten kopec nejak přežiju a pomalu a na rovince se zase rozjedu ????)) a ta se tomu smála.

My vysocí lidé máme výhody a nevýhody. Výhody v tom, že máme přehled co se děje tam dole, která barbucha se na nás na koncertě směje a nebo mračí, že vidíme dál ????)))) ale nevýhoda je to, že tam nahoře je víc smradu a taky nám dělá potíž změna nadmořské výšky ????)))) občas nás sejme nějaké letadlo nebo dron apod ????)))

Ani si nepamatuji jak, ale vylezli jsme ten kopec a byli jsme na rovince a šli jsme na autobus. Na konci ulice byly zátarasy a tam stály zase švestky a jejich auto. Ptal jsem se švestek z které strany jede autobus do města, ale nevěděli. A Monika na ně drze, jestli nás nechtějí odvézt domu.-))))))) A já na to, že ne, že bychom museli nejdřív něco provézt a pak by nás určitě odvezli ????)))))))))) Monika je taky pěkný číslo ????))))

Po cestě domů se na autobusové zastávce objevila nějaká blond barbucha a Monika ji zatáhla s námi do Leče. Z té barbuchy se nakonec vyklubala šílení feministka, vyprávěla nám o problémech se svým manželem a že k sobě nepatří a měla spoustu keců o tom, že žena by si měla nechat udělat dítě s někým, ale pak teprve hledat někoho zajímavého, kdo k ní patří. Tak na tyhle kecy jsem opravdu neměl náladu.